Je sklípkan jedovatý?
Je sklípkan jedovatý?
Ano, sklípkan jed má. Ale to neznamená, že doma chováš malého zabijáka. Jed je pro sklípkana hlavně nástroj k lovu, ne plán na likvidaci lidí.
Krátká odpověď?
Ano. Prakticky všichni sklípkani mají jedové žlázy a používají jed k lovu kořisti. Jenže slovo „jedovatý“ automaticky neznamená „smrtelně nebezpečný pro člověka“.
Jed má
Sklípkan používá jed hlavně při lovu. Pomáhá mu zastavit kořist a začít trávení.
Člověk není kořist
Pro sklípkana nejsi jídlo. Jsi obří problém, kterému se většinou radši vyhne.
Druh rozhoduje
U některých druhů je kousnutí spíš lokálně nepříjemné, u jiných může být výrazně horší.
Proč má sklípkan jed?
Sklípkan nepoužívá jed proto, aby útočil na lidi. V přírodě ho potřebuje hlavně k lovu. Pomocí kusadel pronikne do těla kořisti a jed pomáhá zastavit její obranu.
Pro cvrčka, švába nebo jiný krmný hmyz je to zásadní zbraň. Člověk je ale pro většinu běžně chovaných druhů úplně jiná váhová kategorie.
New World a Old World
Chovatelé často rozdělují sklípkany na dvě velké skupiny. Není to jen zeměpis. U těchto skupin se často liší i způsob obrany.
New World druhy
Americké druhy bývají u začátečníků oblíbené právě proto, že mnoho z nich nejdřív volí ústup, výstrahu nebo žahavé chloupky. Neznamená to, že nemůžou kousnout. Znamená to jen, že často mají víc způsobů, jak dát najevo, že je jim situace nepříjemná.
Old World druhy
Druhy ze Starého světa žahavé chloupky většinou nemají. Často bývají rychlejší, citlivější na vyrušení a některé druhy mají toxicky významnější jed.
Toxicky nevýznamné druhy
Většina běžně chovaných začátečnických druhů se bere jako toxicky nevýznamná. Kousnutí může bolet, může otéct a může být nepříjemné, ale u zdravého dospělého člověka se většinou neřeší jako život ohrožující stav.
Toxicky významnější druhy
U některých druhů, hlavně u části Old World sklípkanů, chovatelé po kousnutí popisují výraznější průběh. Může jít o silnou bolest, svalové křeče, pocení, nevolnost nebo dlouhodobější nepříjemné pocity.
Je kousnutí nebezpečné?
U většiny běžně chovaných druhů není kousnutí pro zdravého dospělého člověka považované za život ohrožující. To ale neznamená, že je dobrý nápad to testovat.
Roli hraje druh sklípkana, velikost jedince, množství jedu, místo kousnutí i reakce konkrétního člověka.
Suché kousnutí
Někdy může dojít i k takzvanému suchému kousnutí, kdy sklípkan použije kusadla, ale nevypustí významné množství jedu. I tak ale může dojít k bolestivému mechanickému poranění.
Proč je kolem toho tolik strachu?
Protože slovo jed zní hůř, než jak často vypadá realita běžného chovu. Lidé si hned představí filmové scény, smrtelné pavouky a útoky na člověka. Jenže sklípkan většinu času nechce bojovat. Chce klid, úkryt a bezpečný prostor.
Jak snížit riziko kousnutí?
Naše doporučení
Jed sklípkana není důvod k hysterii, ale ani věc, kterou by měl člověk ignorovat. Nejlepší přístup je jednoduchý: respektovat zvíře, nesahat na něj zbytečně a nepokoušet štěstí.