Co znamená péče o sklípkana?

Péče o sklípkana není o neustálém sahání do terária. Naopak. Většinou jde hlavně o správné podmínky, vhodnou potravu, vodu, klid a schopnost poznat, kdy do chovu raději nezasahovat.

Péče o mládě sklípkana

Mláďata jsou citlivější hlavně na vyschnutí, špatnou velikost potravy a zbytečně velký prostor. Nepotřebují velké terárium, ale bezpečnou menší ubikaci, kde snadno najdou potravu a kde je můžeš dobře kontrolovat.

Krmení mláďat

Mláďata obvykle krmíme častěji než dospělé sklípkany, ale pořád sledujeme hlavně jejich stav. Důležitá je velikost zadečku, aktivita a to, jestli mládě potravu přijímá.

Vlhkost u mláďat

U malých ubikací se podmínky mění rychleji než ve velkém teráriu. Substrát může rychleji vyschnout, ale stejně tak se dá snadno přemokřit. Cílem není bahno, ale stabilní prostředí.

Péče o odrostlejší kusy

Odrostlejší sklípkani už bývají odolnější a lépe se s nimi pracuje. Zároveň ale začínají víc potřebovat prostor odpovídající jejich typu chovu — jiný u pozemního, jiný u stromového a jiný u norového druhu.

Kdy přesunout do větší ubikace?

Přesun má smysl ve chvíli, kdy sklípkan nemá dost prostoru na svlek, běžný pohyb nebo už je původní ubikace nepraktická pro údržbu. Není ale potřeba ho stěhovat po každém svleku.

Jak často kontrolovat?

Sklípkana není potřeba každý den rušit. Kontrola ale dává smysl kvůli vodě, zbytkům potravy, vlhkosti a celkovému stavu terária.

Jak poznat, že je sklípkan v pohodě?

Zdravý sklípkan nemusí být pořád aktivní. Důležitější je celkový stav, velikost zadečku, reakce na okolí a to, jestli nejsou v teráriu jasné problémy.

Co dělat kolem svleku?

Před svlekem může sklípkan odmítat potravu, méně se pohybovat nebo víc zapřádat. Během svleku je nejdůležitější klid. Po svleku počkej s krmením, dokud sklípkan neztvrdne. Pokud tě zajímá celý průběh svleku, podívej se na článek Svlek sklípkana.

Nejčastější chyby v péči

Naše zkušenost

Za roky chovu jsme zjistili, že většina problémů nevzniká tím, že by se chovatel staral málo. Častěji vznikají tím, že se snaží pomáhat až moc. U sklípkanů se nám nejvíc osvědčila jednoduchost. Mláďatům menší a přehledná ubikace, odrostlejším jedincům postupně víc prostoru a všem hlavně klid, správná potrava a stabilní podmínky.

Nejdřív klid

Po páření je nejdůležitější nechat samici v klidu. Ne každé páření skončí kokonem a ne každý kokon znamená úspěšný odchov.

Není to téma pro úplný začátek

Pokud máš prvního nebo druhého sklípkana, tenhle článek si klidně nech na později. Nejdřív je dobré zvládnout běžný chov, svleky, krmení a práci v teráriu.

Jak připravujeme samici?

Samici před pářením dobře krmíme. Hladová samice není něco, co chceš během páření řešit. Neznamená to ji překrmit do extrému, ale měla by být v dobré kondici.

Jak probíhá samotné páření?

Kdy zasahovat?

Za nás platí, že zbytečný zásah může páření pokazit. Na druhou stranu je potřeba být připravený, protože situace se může změnit rychle.

Po páření

Samec jde zpět do svého terária. Samici necháváme v klidu a pokračujeme v běžném režimu. Úspěšné páření ale ještě neznamená, že automaticky přijde kokon.

Kokon nemusí přijít hned

U některých druhů se může kokon objevit za týdny, u jiných až za delší dobu. Někdy se nestane nic, i když páření vypadalo úspěšně.

Nejčastější chyby

Naše zkušenost

První páření je většinou nejvíc stresující pro člověka. Pokud jsou oba jedinci dospělí, v dobré kondici a prostředí je připravené, často je nejlepší nechat přírodu pracovat a zasahovat jen tehdy, když je to opravdu potřeba.

Dá se to poznat pohledem?

Někdy ano, ale u většiny mladých sklípkanů je určování podle vzhledu hodně nejisté. Z jedné fotky shora se dá často jen hádat.

Určení podle svlečky

Po svleku se prohlíží spodní část zadečku. Pokud je svlečka dostatečně zachovalá, dá se podle ní pohlaví určit mnohem lépe než podle fotky živého sklípkana.

Jak vypadá dospělý samec?

U dospělého samce bývá určení často výrazně jednodušší. Po posledním svleku se objevují znaky, které u samic nenajdeš.

Nejčastější chyby

Kdy má smysl pohlaví řešit?

Pokud máš prvního sklípkana jen pro radost z chovu, nemusíš pohlaví řešit hned. Důležitější je, aby byl v dobrých podmínkách a dobře prospíval.

Naše zkušenost

Začátečníci často chtějí znát pohlaví co nejdřív. My bychom ale nejdřív řešili samotný chov. Pohlaví je důležité hlavně ve chvíli, kdy chceš plánovat páření nebo konkrétní chovný projekt.

Co je bioaktivní terárium?

Bioaktivní terárium je prostředí, kde spolu nefunguje jen sklípkan a substrát, ale i drobní pomocníci, rostliny nebo mikroorganismy. Cílem není udělat vitrínu, ale stabilnější a přirozenější prostředí.

Co používáme my?

Jak bychom začali?

Nejdřív bychom si rozmysleli, pro jaký druh terárium připravujeme. Bioaktiv pro stromového sklípkana bude vypadat jinak než pro pozemní nebo norový druh.

K čemu jsou stínky?

Stínky fungují jako drobná úklidová parta. Pomáhají rozkládat zbytky potravy, organický materiál a v dobře nastaveném teráriu můžou pomoct udržet prostředí stabilnější.

Pro které sklípkany se nám bioaktiv líbí?

Kdy bychom do bioaktivu nešli?

Bioaktiv bychom nedávali jako první povinnost pro začátečníka. Nejdřív je lepší pochopit základní chov a teprve potom řešit složitější systém.

Nejčastější chyby

Naše zkušenost

Poslední roky používáme bioaktivní prvky u části chovu. Ne proto, že by to byla módní záležitost, ale protože nám to u některých druhů dlouhodobě funguje. Méně zbytků, přirozenější prostředí a často stabilnější vlhkost.

Hlavně ho neotáčej

Pokud sklípkan leží na zádech, nesnaž se ho obracet ani mu pomáhat. Pro sklípkana je to běžná poloha při svleku.

Jak poznat, že jde o svlek?

Co dělat?

Co rozhodně nedělat?

Jak dlouho to může trvat?

U menších sklípkanů může svlek trvat desítky minut až pár hodin. U větších jedinců to může být delší. Po samotném svleku pak ještě nějakou dobu tvrdne nový krunýř.

Kdy zbystřit?

Většinou jde o normální svlek. Víc bychom zbystřili hlavně tehdy, když se stav dlouho nemění nebo je vidět jasné poranění.

Naše zkušenost

Fotka sklípkana ležícího na zádech je jeden z nejčastějších dotazů, které začátečníci řeší. Ve většině případů nejde o problém, ale o úplně normální svlek.

Typické znaky norových sklípkanů

Druhy, které bychom zvažovali

Norové druhy jsou hodně zajímavé, ale ne všechny bychom doporučili začátečníkovi. Některé jsou rychlé, obrannější nebo prostě hodně skryté.

Co je na nich jiné?

Norové druhy tráví velkou část života v úkrytu nebo pod zemí. Nejsou to sklípkani, které budeš mít pořád vystavené na očích. Jejich zajímavost je hlavně v tom, jak si budují vlastní prostor.

Jaké terárium pro norového sklípkana?

U norových druhů řešíme hlavně hloubku substrátu a možnost vytvořit stabilní úkryt. Dekorace jsou fajn, ale základ je vždycky substrát a klid.

Startovací nora dává smysl

U některých norových druhů se nám osvědčilo nabídnout jednoduchý základ úkrytu. Například kus korku částečně zahrabaný v substrátu nebo připravený vstup, který si sklípkan dál upraví podle sebe.

Pro koho jsou vhodní?

Norové druhy doporučujeme spíš lidem, které baví přirozené chování a nevadí jim, že sklípkana někdy uvidí méně. Není to špatný chov, jen je potřeba mít správné očekávání.

Na co si dát pozor?

Krmení norových druhů

Krmení bývá často jednoduché. Kořist nabídneš ke vstupu do nory a sklípkan si ji vezme, když má zájem. Pokud si potravy nevšímá, hmyz nenecháváme v teráriu zbytečně dlouho.

Naše zkušenost

Noroví sklípkani jsou super, pokud od nich nečekáš výstavního pavouka uprostřed terária. Jejich kouzlo je v tom, že si z ubikace udělají vlastní svět. Někdy je vidíš méně, ale když začneš sledovat vstupy, tunely a změny v substrátu, začne tě to bavit úplně jinak.

Typické znaky stromových sklípkanů

Typické znaky pozemních sklípkanů

Druhy, které bychom zvažovali

U prvního sklípkana bychom vybírali hlavně klidnější pozemní druhy, které nejsou zbytečně rychlé nebo obranné.

Co to vlastně je?

Dyskinetický syndrom je označení pro stav, kdy sklípkan ztrácí kontrolu nad pohybem. Může působit nekoordinovaně, třást končetinami nebo mít problém normálně chodit.

Co může být příčinou?

Přesná příčina nemusí být vždy jasná. Nejčastěji se ale řeší kontakt s chemií, kontaminace prostředí nebo problém s krmným hmyzem.

Co udělat jako první?

Co nedělat

Kdy už zbystřit?

Vážnější je situace ve chvíli, kdy se stav opakuje, zhoršuje nebo sklípkan zjevně nezvládá běžný pohyb.

Může to být i něco jiného?

Ano. Některé projevy můžou souviset se svlekem, stresem, poraněním, nevhodnými podmínkami nebo celkovým oslabením. Proto bychom nikdy nedělali závěr jen podle jednoho krátkého pozorování.

Naše zkušenost

Skutečný dyskinetický syndrom je něco, s čím se většina chovatelů běžně nesetká. Mnohem častěji se řeší svlek, stres, nevhodné podmínky nebo úplně normální odmítání potravy.